Kdy jsou oficiální svátky v Norsku v [year]? Jak se liší norský kalendář od polského? Ať už se chystáte do Norska na dovolenou, nebo za prací, vyplatí se znát odpovědi na tyto otázky.
Ať už v Norsku žijete, nebo se tam jen chystáte na dovolenou, je důležité věnovat pozornost níže uvedenému seznamu svátků, protože některé firmy a úřady mohou být v tomto období v Norsku zavřené. Aby vám nic důležitého neuniklo, uvádí náš průvodce seznam státních svátků a důležitých dat v Norsku, která byste si měli zapsat do kalendáře.
Státní svátky v Norsku v roce 2022
1. ledna (sobota) – Nový rok (Nyttårsdag)
14. duben (čtvrtek) – Zelený čtvrtek (Skjærtorsdag)
15. duben (pátek) – Velký pátek (Langfredag)
16. dubna (neděle) – Velikonoce (Påskedag)
17. dubna (pondělí) – Velikonoční pondělí (Andre Påskedag)
1. květen (neděle) – Svátek práce (Første mai)
17. května (úterý) – Den ústavy (Grunnlovsdagen)
26. května (čtvrtek) – Den nanebevstoupení Páně (Kristi himmelfartsdag)
6. června (pondělí) – svatodušní pondělí (Andre pinsedag)
25. prosince (neděle) – Štědrý den (Første juledag)
26. prosince (pondělí) – Druhý svátek vánoční (Andre juledag)
Jaké svátky se slaví v Norsku?
Nový rok
Nový rok je státním svátkem ve všech zemích s gregoriánským kalendářem s výjimkou Izraele. Norové mají tendenci slavit předchozí večer o něco tlumenějším způsobem než v jiných zemích.
Časté jsou ohňostroje, ale setkání bývají spíše rodinnou záležitostí. Na samotný Nový rok se Norové nejčastěji vydávají na výlet do hor.
Velikonoce
Vzhledem k náboženským tradicím uděluje Norsko na Velikonoce tři státní svátky. Zelený čtvrtek, Velký pátek a Velikonoční pondělí se v norštině nazývají Skjærtorsdag, Langfredag a Andre Påskedag.
Na rozdíl od mnoha jiných státních svátků v Norsku připadají tyto dny vždy na čtvrtek, pátek a pondělí, což zaručuje prodloužený víkend. Mnoho Norů si na zbývající dny v týdnu bere volno. Důvod? Aby získali týdenní dovolenou na úkor pouhých několika dnů volna.
Svátek práce
První máj neboli Mezinárodní den práce se slaví asi v 80 zemích světa a připomíná úspěchy organizovaného dělnického hnutí.
V Norsku jsou ve větších městech běžně k vidění průvody organizované odbory. Pokud 1. květen připadne na víkend, Norové místo něj nedostanou další den volna!
Den nanebevstoupení Páně
Den nanebevstoupení, v norštině známý jako Kristi himmelfartsdag, připomíná nanebevstoupení Ježíše Krista do nebe 39 dní po jeho zmrtvýchvstání na Velikonoční neděli.
Den ústavy
Bezpochyby se jedná o největší svátek v roce. Norský státní svátek začíná dětskými průvody v každé obci. Po něm obvykle následuje přehlídka komunitních skupin, živá hudba a další aktivity.
Pro cizince bude první Syttende Mai jistě nezapomenutelným zážitkem.
Letnice
Svatodušní svátky se slaví deset dní po Nanebevstoupení Páně, a proto vždy připadají na pondělí.
Tento den připomíná křesťanskou víru v příchod Ducha svatého v podobě plamenů k apoštolům, jak je zaznamenáno v Novém zákoně. V Norsku je tento svátek známý jako Pinse.
Štědrý den
Juledag je v Norsku státním svátkem, i když hlavní rodinné oslavy se konají na Štědrý den. Ačkoli technicky vzato nejde o státní svátek, na Štědrý den pracuje jen málo lidí a hlavní rodinná večeře se koná večer.
Hlavní sváteční jídlo se v jednotlivých regionech liší a mezi typické pokrmy patří lutefisk, pinekjøtt a pečená treska.
Den svatého Štěpána
Andre juledag je tolik potřebný den odpočinku po vánočních oslavách. Stejně jako o Velikonocích (a přiznejme si, že v podstatě každý den v roce!) využívají Norové tento den jako důvod k tomu, aby navzdory chladu vyrazili do lesů a hor.
Last Updated on 01/08/2022